Na staré cestě, která vedla z Polska do Madˇarska , v údolí řeky Stradomka a ve stínu hor Ciecien a Grodzisko, bylo založeno ve vesnici Szczyrzyc před téměř osmi stoletími cisterciácké opatství. V období vlády rodu Piastů byla vesnice Szczyrzyc sídlem panství stejného jména, ale později bylo sídlo tohoto panství přeloženo na jiné místo a Szczyrzyc se proslavilo chovem dobytka a zemědělstvím.
Důvodem přeložení bylo, že cisterciáci byli specialisté v oblasti zemědělství a zahradnictví, věrni výroku ORA ET LABORA, modli se a pracuj; a tak se stali příkladem pro své sousedy ve všem, co se týká zahradní- a zemědělské kultury.
Podnět k založení opatství dal Theodor, vévoda z Krakova, který ve svém znaku vede Pegase. Pozval mnichy z cisterciáckého opatství Ludzmierz, aby přišli a zkolonizovali pustá území v okolí Ludzmierz tím, že zúrodní pole a budou formovat srdce a mysl obyvatelstva vyučováním základů křestˇanského učení a lásky k Panně Marii.
Pozdější přeložení sídla opatství od Ludzmierz do Szczyrzyc leží v temnotě dějin. Někteří jsou toho názoru, že důvodem byla invaze Tatarů, jiní myslí, že příčinou byly neustálé útoky místních zlodějů, kteří v naději, že jejich prohřešky zůstanou nepotrestány, obtěžovali klášter. Sídlo opatství bylo sice přeloženo, ale ne její expozitura, tak, že jednou založená cisterciácká farnost byla i nadále po staletí opatrována cisterciáckými mnichy pro obyvatele Ludzmierz a dalšího okolí.
Protože hlavní úlohou cisterciáků bylo napomáhat uctívání Panny Marie, zaseli tedy do mysli a srdcí obyvatel v Ludzmierz a Szczyrzyc toto uctívání.; v Ludzmierz byla znázorněna Panna Marie v dřevěné soše a v Szczyrzyc v obraze „Božské panní“, na kterou hleděli lidé z naší země i z ciziny jako na zázračnou.
Papež Jan Pavel II. se modlil na těchto obou místech a sám korunoval sochu Panny Marie v Ludzmierz a požehnal zlaté koruny „Naší milé panní z Szczyrzyc“, které byly od polského primase kardinála Glempa umístěny namístě starších korun od arcibiskupa kardinála Sapieha.
Delší čas předtím požadoval opat Romiszowski v roce 1727 zhotovení královských oděvů a korun pro tyto obě Madony od tehdy známých zlatníků z Krakova.
Dějiny připisují cisterciákům – odůvodněně – založení města Nowy Targ a zřízení malé obhajovací tvrze v Szaflary. Jsou také za následující věci zodpovědní: přeměnění pustiny v oblasti blízko Tater v úrodnou zemi, regulace řek, zjednodušení komunikačních cest zřízením mostů a konečně i za to, že naučili mladé lidi z okolí různá řemesla, zvláště ta, která jsou užitečná pro zemědělství.
Než byla vynalezena tiskárna, byly všechny liturgické knihy ručně opisovány pilnými mnichy. Častokrát zdobili opisující mniši své knihy krásnými malbami a ornamenty. Jejich práce byla velmi namáhavá a byla často, zvláště od těch, kteří neuměli číst, nepochopena. V jednom z pozůstalých rukopisů nacházíme toto svědectví: Scribere qui nescit, nullum putat laborem. Tres digiti scribunt, at totum corpus laborat. To znamená přeloženo: „Kdo neumí psát, věří, že toto není žádná práce. Tři prsty píšou, ale celé tělo se přitom namáhá.“
Během období rozdělení Polska cisterciáci hodně trpěli. Některé jejich kláštery byly zcela vyhlazeny. Cisterciáci z Szczyrzyc a Ludzmierz byli oloupeni o svůj majetek a zemědělství a vláda jim zakázala přijímat nová povolání. Opatství bylo tak předurčeno k vymření. Ale pak, když se tato strašná situace uklidnila, zřídili cisterciáci, věrni tomu, že v klášterech byla výchova běžná, školu pro chlapce v Szczyrzyc a jeden z jejich žáků byl slavný spisovatel Wladyslaw Orkan. Během období okupace Polska Hitlerem se stal klášter v Szczyrzyc – nehledě na přísný zákaz vyučování – útočištěm pro všechny utečence z různých koutů Polska; mnišské cely se staly tajnými třídami pro žáky a eventuelně bylo v klášteře zřízeno soukromé cisterciácké gymnázium.
V roce 1955 uzavřela komunistická vláda naše školy a nechala před starým klášterem vybudovat závod jménem „Meblomet“, aby tak vyloučila každý vliv, který by mniši mohli mít na polskou mládež. V upomínku na mimořádnou statečnost během války byl cisterciákům z Szczyrzyc propůjčen záslužný kříž VIRTUTI MILITARI.
Po osvobození Polska od totalitního komunistického režimu skrze Solidarnosc požadovali cisterciáci nazpět některé své vlastnictví, co se týká půdy a lesů, aby tak mohli znovu začít v své zemědělské tradici.
Podle některých zpráv vyráběli cisteciáci z Szczyrzyc až do roku 1623 nápoj z praženého(pomletého) žita, chmelu a cikorky, do kterého se přidalo trochu cukru, aby tak uhasili žízenˇ. Tento nápoj se nazýval CEREVESIA a byl náhradou za naši dnešní kávu nebo čaj. V dnešní době je takovým nápojem lehké pivo, vyrobené podle starých předpisů jako slad, jak je běžné ve všech západních zemích.
